UKLÍZENÍ PODLE KATEGORIE - VZPOMÍNKY

Místo, kde bydlíte má vypovídat o člověku, jakým jste dnes, 
ne o tom, kým jste byla před 10, 20 nebo 30 lety. 

Sentimentální předměty prověří vaše odhodlání převzít kontrolu nad svým životem. Bez pochyb je před vámi nejobtížnější část velkého úklidu. První probírka vám bude pravděpodobně trvat nějakou dobu, ale můžu slíbit, že každá další už bude jen lepší a nakonec dosáhnete stavu, kdy pro vás nebude srdcervoucí věnovat dál dárek, který se vám doma nehodí nebo nelíbí. Že se rouhám, když takhle neuctivě mluvím o dárcích? Tak se nad tím zamyslíme.

Bylo by fajn vyhodit pár kusů oblečení, darovat nepotřebné knihy, roztrhat neplatné dokumenty a dosáhnout osvícení. Byť i toto jsou nezbytné kroky k čisté a organizované domácnosti, maximálně nám to uvolní pár polic. Na naši vnitřní změnu a pohodu to ale zásadní vliv mít nebude. My se musíme především vypořádat s tím, co je zastrčené v šuflatech a krabicích. Rozhodujeme o tom, co si ponecháme nebo neponecháme jako symboly a připomínky naší vzdálenější i čerstvé minulosti. Využijte času stráveného se svými vzpomínkami k poznání svých pocitů a zbavte se všeho, co vás poutá k té části vaší minulosti, kterou si rozhodně často připomínat nechcete. Je jasné, že minulosti se nezbavíme, ale proč mít na očích něco, co vám vždy zkazí náladu?

Co jsou to sentimentální předměty

Mezi sentimentální předměty řadíme vše, co jsme předtím nezařadily do kategorií oblečení, knihy, papíry ani vybavení domácnosti, tedy např. pohlednice, svatební oznámení, přání k narozeninám, dětské kresby a drobné dárečky, staré diáře, suvenýry z cest, věci z mládí nebo dětství, fotografie, vzpomínky na různá období život a dárky, u kterých jsme po jejich obdržení nerozhodly o jejich dalším osudu.

I tady zachovejte stejný postup jako u předešlých kategorií:

1. Vezměte do ruky každý předmět

2. V okamžiku, kdy se vám dostane do rukou, si uvědomte svůj první pocit nebo emoci.

3. Podle toho, zda se jedná o pocit radostný nebo pocit zabarvený negativně, s předmětem naložte. Ponechejte si ho, nebo se s ním rozlučte.

Cesta do hlubin

Pokud na vás věc působí negativně, věnujte se chvíli analýze tohoto špatného pocitu. Věci slouží jako spouštěče vzpomínek, oživují obrazy, pocity, vůně i chutě. Čínskou vázu nemáte ráda, ne proto, že by vám tak moc vadili barevní orientální ptáčci, ale proto, že vám připomíná příbuzné ze severní Moravy, na kterých vám naopak vadí úplně všechno. Váza s největší pravděpodobností tedy půjde o dům dál, ale vy se zamyslete, proč máte s Moraváky problém. Umíte to pojmenovat? A co to vypovídá o vás? Pokud platí, že to, co nám vadí na jiných lidech má základ někde v nás, co to je? Bojíte se stereotypního života, který vedou nebo ve vás vzbuzuje výčitky jejich šetrnost a spořivost? Nepředpokládám, že se vše napraví za noc, ale berte ten kousek keramiky jako symbol něčeho ve vás, co si vyžaduje vaši péči.

Vzpomínky, kdy byly děti malé

Nechejte si jen to nejlepší a zbytek vyhoďte. Věci, které si ponecháte, by vám měly vyvolávat při pohledu na ně úsměv. Nenechávejte si nic, co ve vás vzbuzuje smutek po časech, které se nevrátí. Pokud vám při pohledu na starou hračku vašeho dítěte vstoupí do očí slzy, seberte odvahu a dejte ji pryč. Ne na dno krabice ani dozadu do knihovny, ale pryč ze svého prostoru. Zeptejte se sebe, proč se tak cítíte. Co vám připomíná? Za čím je vám smutno? Můžete dnes udělat něco pro to, abyste se cítila lépe?

Místo hýčkání vzpomínek a smutnění se věnujme těm, kterým se věnovat můžeme a buďme za to vděční. Zavolejte synovi, vyrazte s dcerou na nákupy.

A pokud vás ta oslintaná plyšová žirafa přiměla k tomu, že jste díky sentimentální vzpomínce prolomila nesmyslnou hráz mlčení, ať už ji vystavěl kdokoli, svoji roli splnila.

Tenkrát na západě, východě, severu nebo jihu aneb suvenýry

Někteří lidé jsou vášniví cestovatelé a tak je v pořádku, když jejich lásku k cizím krajům odráží i jejich příbytek. Exotické předměty se stávají solitéry interiéru, který by měl stylem ostatního vybavení tomuto směru odpovídat. Každý si ale z dovolené nevozíme aboridžínské didgeridoo, které se stane stálou součástí obýváku. I se suvenýry je třeba zacházet jako s každým jiným předmětem. Je v pořádku pokud si vystavíme přivezené mušle a vyřezávané velbloudy, dokud se těšíme z krásné dovolené i po příjezdu domů, ale určitě po nějaké době nastane správný čas je dát pryč. Jestliže se jich ještě nechcete zbavit úplně, dejte je do vzpomínkové krabice a tu probírejte poctivě při každém velkém úklidu. Nechávejte v ní jen to, co vás těší a předměty, jejichž sláva i emocionální hodnota už pominuly, dejte pryč.

Vzpomínková krabice

Vzpomínková krabice je krabice, do které schovávám všechno, co má pro mě emocionální hodnotu, ale současně nemám potřebu to mít vystavené každý den na očích. Jsou to suvenýry, vzpomínky z cest, drobné dárečky a výtvory dětí. Můžete si do ní schovat věcí kolik chcete, ale dbejte na to, aby to byly věci vyvolávající úsměv a ne slzy a abych jich nebylo tolik, že vás budou stahovat zpátky do minulosti, ať už na ni dnes vzpomínáte jen s láskou. Už proto je dobré mít tyto její milé upomínky schované a těšit se s nimi pouze příležitostně.

Dárky

Dejte pryč všechny dárky, které jste dostala a dosud nezačala používat, nesnědla je, nevypila, nezapojila je, nepostavila, neslepila, nepověsila, neoblékla, nepřečetla...

Vaší povinností je za dárek pěkně poděkovat s vděčností, že na vás někdo myslí a věnuje svůj čas a prostředky na to, aby vás obdaroval. Není vaší povinností, aby se vám dárek líbil. Pokud ano, je to skvělé a máte štěstí, že jste dostala něco, co se vám líbí, ale pokud se vám to nelíbí, nic s tím neuděláte.

Nepřitěžujte si pocitem povinnosti nebo viny a moc se v tom nepatlejte. Řiďte se odpovědí na otázku: Líbí se mi to? Budu to nosit, používat, poslouchat? Možná tomu dáte šanci, možná ne. Pokud ne, darujte dál. Ať má dar možnost dál žít u někoho, komu se hodí. Na dně skříně není žádný život, to mu věřte.   

Fotil táta, fotila máma, fotily všechny děti

Čeká nás probírka fotek. Časově náročná disciplína, protože ano, i u fotografií posuzujeme každý snímek zvlášť. Bude to chtít trochu nadhledu a zatvrzení, ale když to dokážeme, budeme se těšit jen z toho nejlepšího. Nechte si fotky, které ve vás probouzejí příjemné pocity a zbytek vyhoďte nebo smažte. Využijte moderních technologií a své digitální fotografie umístěte na některý ze sdílených disků. Vytvářejte složky a udržujte v nich pořádek. Papírové si nalepte do alba.

Vyšší level pro kreativce

Máte-li čas a chuť, nakupte si ve výtvarných potřebách scrapbookové potřeby a udělejte si koláže z těch nejpovedenějších. Scrapbook si můžete vytvořit i v elektronické podobě nebo si udělejte za použití vhodné aplikace prezentaci i s hudebním doprovodem.

Naučte se těšit z fotek, dokud jsou aktuální. Udělejte a vytiskněte si koláž, dejte si fotky na plochu tabletu a PC , měňte obrázky v rámečcích na stěnách.

Radujte se z fotografií, dokud je v nich energie prožitého okamžiku.

V posledních letech se těší oblibě různé fotoknihy, které jsou pro uchování vzpomínek jako dělané. Omezený počet stránek vás přinutí vybrat skutečně ty nejhezčí a nejvýstižnější fotky. Pamatujte ale na to, že fotografie mají velmi krátkou dobu spotřeby a tak pokud je nezpracujete do pár dnů po dovolené, naše nadšení rychle opadá. 

Udělat si pořádek v sentimentálních věcech vyžaduje odvahu a čas. Pokud se vám to nepovede hned při prvním velkém úklidu, zkuste se do toho pustit při druhém. Nebo o dovolené, nebo kdykoli, kdy budete mít pár dní pro sebe. Pokud to vezmete poctivě, chvíli to zabere, protože tyto předměty přinášejí vzpomínky a emoce. Nechte se jimi pro tentokrát unést, prožijte s nimi co musíte a pak se s nimi rozlučte.

Meditace na závěr

Naložte všechno, co vám způsobuje bolest, trápení a smutek na dno koše balónu, pěkně tam pokládejte jednu věc po druhé a potom přesekněte kotvící lana. Pozorujte jak balón stoupá...jak se cítíte?