UKLÍZENÍ PODLE KATEGORIE - KNIHY

Nepořádek vzniká ze dvou možných příčin - buď musíme vynaložit příliš mnoho energie věc uklidit, nebo nevíme, kam ji dát.

Skříň už máme probranou a tak se nám nemůže stát, že se celý den kvůli ranní volbě garderoby proklínáme. Pokud ve vaší skříni ještě sídlí kousky pamatující doby holek z naší školky, přečtěte si předchozí příspěvek a učiňte ze své skříně bezstresovou zónu. 

Po vytřídění oblečení je tedy na řadě kategorie, kterou zařadila Marie Kondo na druhé místo a se kterou můžou mít mnozí trochu potíže. Budeme se zbavovat knih...

Ani stránku!

Na jednom semináři v Arteterapii jsme pracovali se starými zaprášenými tlustými technickými slovníky z dob dávno minulých, které pro terapeutické účely zachránila ze sklepa pedagogické fakulty lektorka kurzu. Mohli jsme je použít jakýmkoli způsobem k vytvoření nějakého kreativního dílka. Jedna účastnice úkol splnila tak, že na knihu postavila hrnek s čajem a jen čekala na závěrečné povídání. Vysvětlila nám, že není schopná z knihy vytrhnout ani stránku, i když se jedná o starou bezcennou knihu. K takové úctě ke knihám byla vychovaná. Od nás, co jsme sice trochu zdráhavě ale přece, stránky knihy používali jako zajímavý zdroj pro stavbu vlaštovek a lodiček, odvracela pohled.

Pro spoustu lidí jsou knihy opravdu posvátné a nedokáží si představit, že by se měli nějaké knihy zbavit. Možná je to tím, že v době našeho mládí byla každá knížka dobrá a nepamatuji si, že by někdo z ideových důvodů nepřežvýkal Odvážnou školačkou nebo Čuka a Geka. Četli jsme všechno. Nezahlceni Internetem jsme příběhy a informace hledali v knihách. Dostat se ke kvalitní knize nebylo snadné a pokud už jste měli to štěstí, bylo s ní náležitě nakládáno. U čtení knih se nesmělo jíst, moje sestřenice mi nedovolila knihu ani vytáhnout ze své knihovny a moje babička přede mnou schovávala Večery pod lampou jako nebezpečně erotickou literaturu.

I přesto, že jsme mnozí byli vychovaní v tom, že knihy jsou naši celoživotní spolupoutníci, seberme odvahu a posuďme upřímně, která kniha je pro nás něčím cenná a která je nehledě na svoji cenu jen potištěný papír.

Ukaž mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi

Naše knihovna odráží naše názory, postoje, zájmy, problémy, které řešíme, témata, kterými se zaobíráme. Má ukazovat, kým jsme dnes a kým bychom chtěli být v budoucnu. A protože my se měníme v čase, i knihy, které knihovna obsahuje, by měly reflektovat naše současné zájmy a potřeby, jinak nás stahují zpět do minulosti. Proto je potřeba čas od času všechny knihy podrobit stejnému soudu jako všechno ostatní, co doma vlastníme. Otázka je pořád stejná: Působí mi tato kniha radost, když ji vezmu do rukou? Je to skutečně čistě pozitivní pocit z ní, nebo se mi spojuje s nějakou osobou, se kterou mám trochu rozporný vztah? Připomíná mi radostné období mého života nebo jsem ráda, že je to už za mnou?

Kolikrát už se mi stalo, že jsem měla v knihovně knihu, která byla pro mě téměř biblí v nějakém životním období a když jsem ji konečně po letech zase otevřela, že si ta moudra připomenu, neoslovilo mě už žádné z nich. Co jsem tenkrát potřebovala ve mně zůstalo, pomohlo mi něco pochopit, ale dál už byla kniha pro mě zbytečnou. Ráda ji pošlu dál, ať se dostane k někomu, kdo ji potřebuje nyní. Protože věřím, že knihy si hledají nás, ne my je.

To musíte zvládnout samy

Vytáhněte všechny knihy z knihovny, vezměte každou knihu do rukou a posuďte, zda vám působí radost. Neotvírejte ji, abyste se do ní nezačetla, vnímejte jen první pocit, ty další racionální, že stála hodně peněz, že si ji jednou určitě přečtete nebo, že byste jejím odstraněním urazila jejího dárce, neposlouchejte. Vás pocit je určující, s knihou žijete vy a vy se rozhodněte. Zpátky vraťte pouze ty, se kterými se cítíte dobře.

Pokud vám myšlenka zbavit se některých knih nahání velký strach, zkuste to na etapy. Nejdříve se zbavte kuchařek, ze kterých nevaříte, starých učebnic a příruček a postupujte ke knihám, které jste nedočetla nebo nikdy nezačala číst. Nakonec si nechejte velké obrazové publikace, které pokud jste ještě nevybalila z folie ani neotvírejte a pošlete je dál. Teď jste připravena na ten zbytek.

Z vlastní zkušenosti vím, že po prvním pokusu vám stejně v knihovně ještě zbude dost na pokus druhý a možná i třetí. S velkým úklidem získáváme zkušenosti postupně a zlepšujeme se s každým novým pozitivním zážitkem ze změny.

"Knihy nemají být nábytkem, který by zdobil dům. Mají být potravou, která živí ducha."Francesco Petrarca

Věřte že, propustit knihy ze života není zločin, naopak. Odměnou vám bude zeštíhlená knihovna, která vám při pohledu na hřbety knih vyloudí pouze úsměv na tváři. A když dílo dovedete k dokonalosti a poskládáte si knihy podle barev nebo velikosti, stane se knihovna i zajímavým interiérovým solitérem. Neměřte svoji hodnotu množstvím knih, ani nekupujte knihy na obdiv, berte svoji knihovnu jako součást své osobnosti.

Když budete mít doma jen knihy, které s vámi ladí, už nedopustíte, aby se vám v knihovně zabydlel nový vetřelec, a tak si dobře si rozmyslíte, než přijmete nový přírůstek.

A co s těmi, se kterými to nedopadlo?

Mě se osvědčilo dát knihy za teplé letní noci na zídku v parku a druhý den se radovat, že si všechny našly nové majitele. Jinou možností je prodat knihy do antikvariátu, kterou jsem dvakrát zkusila, ale neosvědčila se mi. Tedy tímto oznamuji svým neznámým pejskařům a další kolemjdoucím, že moje knihy i nadále budou občas k dispozici v parku u skluzavky, jak jste zvyklí.

Samozřejmě existuje možnost prodeje nebo darování knih prostřednictvím facebookových skupin, naplněním veřejných knihovniček ve městech nebo na nádražích. I přesto, že zbavení se nechtěných knih není těžké, vždy zvažte, zda se jedná o knihu, která má ještě šanci na nový život, nebo jestli už svůj úkol splnila a je třeba ji odložit do recyklátu. Ani tak není zbytečná.