NEKUP TO!
...aneb 8 otázek, které vás přimějí nakupovat odpovědněji.
Zbavování se věcí je na jedné straně velmi očistný proces následovaný příjemným pocitem lehkosti a nového začátku, ale současně je spojený i s povinností vyřazené věci nějakým způsobem zlikvidovat. A to už není tak zábavné.
Pokud věci prodáme nebo si je někdo dobrovolně vezme, je to v pořádku, ovšem likvidace těch, co nenajdou své nové majitele je vždy spojená s výčitkami svědomí a pocitem plýtvání. Možnost, kdy skončí v recyklačním dvoře a ne v popelnici je určitě ta lepší varianta. A protože jsme slušní lidí, kteří myslí na budoucnost planety, je třeba se zamyslet, jak to povedeme dál.
Je pravděpodobné, že si budete nový prostor užívat a hýčkat a nebudete pospíchat s jeho opětovným zaplněním. Až do první návštěvy Ikea. Předpokládám, že nákup nové komody nebo křesla si každý asi dobře rozmyslí, ale v případě návštěvy obchodních řetězců a obchůdků s bytovými doplňky to bude chtít pevnější vůli.
Předsevzetí nedovolit znovu zanést svůj příbytek novým balastem, byť designovým je nutné dodržovat důsledně i při nákupu třeba i těch nejmenších a nejlevnějších doplňků, jakými jsou různé plechové i papírové krabičky, dřevěná srdíčka a figurky, skleněné vázičky, svícny a svícínky, prostírky a další neodolatelné předměty. Neodolatelné nepíši v pejorativním slova smyslu, mě se ještě nikdy nepodařilo z Ikea odejít s prázdnou. Radost za pár korun si taky nedovedu odpustit. Každopádně ale už jsem se naučila zastavit ruku nad košíkem a popřemýšlet, kam přesně předmět doma umístím nebo k čemu mi bude sloužit. A jsem hrdá na to, že někdy se mi díky tomu povede vrátit ten skvost zpět do regálu a statečně odejít. Až se budete příště rozhodovat, zda koupit nebo nekoupit, zkuste zabojovat a upřímně si odpovědět na následující otázky:
1) Je předmět ve stylu mého bydlení? V tomto případě jsou nebezpečné především všechny vintage doplňky s motivy levandule apod., které vypadají velmi roztomile venkovsky, ale doma se prostě nikam nehodí.
2) Kam konkrétně věc umístím? Nekupujte to, pokud je vaše odpověď: "Někam". Nebudete si s ní doma vědět rady a radost z koupě rychle vyprchá.
3) Hodí se stylově k ostatním doplňkům, které už na tomto místě jsou? Pokud chcete novým předmětem doplnit aranžmá, které už na polici nebo skříňce je umístěné, zkuste si představit, zda se předmět hodí k ostatním proporčně a materiálově. Nemá smysl doplnit sbírku oválných skleněných váz různých velikostí dřevěnou čtvercovou krabičkou. Pokud doplňujete aranžmá, skutečně si předem promyslete parametry předmětu, který si chcete pořídit a odolejte impulsivnímu nákupu. Aranžování má svá pravidla.
4) Nemám už doma dalších 10 podobných doplňků? Toto nebezpečí hrozí především v případě svícínků, hrníčků, sad umělohmotných krabiček na potraviny a dalších drobností za pár korun. Cena je samozřejmě u mnoha z nás důležitým rozhodovacím kritériem a v těchto případech si řekneme, že nebude tolik bolet, když je za krátkou dobu nahradíme něčím novým. A tady je právě ten zakopaný pes. To je začátek nového zanášení naší domácnosti balastem. Kolik hrníčků asi tak potřebujete na čaj a kávu? Kolik dalších svícnů jste ještě schopná doma umístit? A co s těmi, pro které už místo nenajdete? Je jim souzeno postupné propadání na dno zásuvky nebo rovnou kontejner?
5) Co doma vyřadím? Některé teorie radí s každou novou věcí přinesenou do domácnosti zbavit se něčeho, co už doma máte. Pokud jste si prošla velkým úklidem, doma byste měla mít už jen věci, které vyhověly vašim nejpřísnějším kritériím a mají u vás své místo. Prakticky by to mělo být tak, že pokud si přinesete domů nový mixer, měla byste se zbavit toho starého. A slovo zbavit neznamená dát dozadu do linky. Je váš starý mixer na tom skutečně tak zle?
6) Co jiného si můžu za ušetřenou částku koupit? Někdy uvědomění si ceny nového doplňku pomůže si jeho koupi ještě rozmyslet. Úžasný chlupatý polštář za 450 Kč, nebo jízdenka do Prahy a zpět? Deka za 700 Kč, když mám doma podobnou, nebo workshop pečení vánočního cukroví? Zkuste si vizualizovat bankovky, které za věc plánujete vydat.
7) Opravdu to potřebuji nebo si jen chci spravit náladu? Občas se mě stane, že jdu po ulici a napadne mě myšlenka, něco malého si koupit. Z nějakého důvodu mě ta myšlenka způsobí okamžitou radost. Nevím, co si chci koupit, prostě chci jen tak zajít do některého oblíbeného krámku a udělat si radost. Až postoupím na další level v odolávání impulsivním nákupům, spokojím se jen s tím, že mě myšlenka vyvolala úsměv na tváři a k uskutečnění zbytečného nákupu už nedojte. Zatím jsem na tom ale tak, že z Tigers vždy s něčím odejdu. Existuje pro to i vědecké vysvětlení. Pohled na něco, co se nám líbí, v mozku aktivizuje centrum slasti a mozek začne produkovat chemickou látku dopamin, stejně tak jako např. u sexu, požití drog nebo dokonce při dobrém jídle. A protože tento pocit chceme zažívat, co nejčastěji, hledáme situace, které nám tento stav vyvolávají. A nakupování patří mezi ně. Tím se vysvětluje také fakt, že na nakupování může vzniknout závislost. Potřeba doplnit dopamin je většinou spojená se stresem a pořízením si nějaké nové věci se uklidníme a zvýšíme si sebevědomí. Až příště pocítím opět neodolatelnou touhu něco si jít koupit, už budu vědět, že za to může termín uzávěrky projektu a já jsem v tom naprosto nevinně.
V době výprodejů je rozvážnost při koupi ještě potřebnější, protože obchody vytahují nejtěžší přesvědčovací kalibr a na cenovkách nám předvádí o kolik levněji můžeme dotyčnou věc koupit ve srovnání s původní cenou. "Ty jo, podívej ten polštář, původně stál 800 Kč a teď ho mají za 450! Beru!" No nekup to. Na první místo se v tom případě dostává poslední kontrolní otázka:
8) Pokud je věc ve slevě, koupili byste si ji i za plnou cenu? Váháte-li, možná se vám zase tolik nelíbí.
Rada na závěr: pokuste se vždy, než jdete s košíkem platit k pokladně, jednu věc vyřadit. Koukněte do košíku a řekněte si: "Bez tohoto se obejdu". Věřte svému instinktu a uvidíte, že vám to, co vyřadíte chybět nebude.